Říká se, že lidé jedí i očima. U dětí to platí dvojnásobně. Proto se jim musí svačina i líbit. Pokud bychom nechali výběr školního jídla na dětech, asi by to skončilo taškou, která bude naditá sušenkami, čokoládami, hranolky, hamburgerem a na zapití tam bude ležet nějaký energetický nápoj. Nám dospělým je jasné, že s jídlem tohoto typu by školní výuka asi dopadala katastrofou.
· První vyučovací hodina– školák ještě udrží pozornost.
· Druhá vyučovací hodina– dítě mžourá před sebe. Učitel a tabule se spojují v jeden celek.
· Třetí vyučovací hodina– školákova hlava je položena na lavici a její majitel spokojeně oddechuje.
A ZA TO VŠECHNO MŮŽE SVAČINA. Jídlo, které dáme našemu školákovi na cestu, by mělo mít dostatek vitamínů, dostatek energie a nemělo by nezatěžovat jeho trávení. Svačina by tedy měla obsahovat kombinaci tří důležitých složek:
– bílkoviny
– sacharidy
– tuky.
Dopolední svačina by měla tvořit patnáct procent z celkového příjmu potravy za celý den. V krabičce by se tedy měly střídat tyto potraviny:
– celozrnné pečivo
– tvaroh
– sýr
– jogurt
– zelenina
– ovoce.
Je asi těžké každý den vymyslet něco nového. Ale ono stačí jen kombinovat a kombinovat.
Impregnace pečiva
Někdy bývá problém v době, kdy svačinu připravujeme. Ne každý rodič (většinou matka) stihne ještě ráno všem nachystat snídaně, svačiny, a ještě dát do pořádku sebe. Proto se svačiny připravují večer. A právě v tom je ten problém. Pokud do pečiva vložíme zeleninu, určitě přebytečnou vodu pečivo do sebe vtáhne a tím se jídlo maličko znehodnotí.
· Dobrou radou je pečivo nejprve maličko opéct v toustovači.
· Ten ho částečně vysuší a pokud následně vytáhne trochu tekutiny z náplně, nebude tolik rozmočené.
Jinou možností je impregnace pečiva nějakým tukem. Pokud pomažeme pečivo slabou vrstvou másla, prosáknutí omezíme.