Rakovina kůže nebo dobře vypadající doplněk?

Tetování má dlouhodobou tradici v celém světě. Ainové se zabývali tetováním tváře. Trup či končetiny měli potetováni zejména obyvatelé v oblastech Jihovýchodní Asie jako Filipíny. Byly to geometrické a velmi propracované ornamenty. Dříve se jako nástroje k tetování používaly rostlinné trny, zuby žraloků a barvivo obsahovalo saze.
Zdobení na hruď v podobě totemových zvířat pochází ze severu Severní Ameriky, konkrétně kmen s jménem Haidové. Někteří dokonce věřili, že tetování je ochrání před démony.

Důkazy tetování pochází až neolitu. Mumifikované tělo Ötziho, které bylo nalezeno v Alpách, mělo speciální terapeutické tetování. Poté ve starověku a středověku se rozlehlo cejchování – trvalá značka se speciálním významem. Za 2. světové války se tetování využívalo v koncentračních táborech.
V současnosti se tetování vnáší pomocní jehly, která vpichuje barvivo. Ta se dostává do hloubky přibližně 5 milimetrů. Po dokončení práce se tetování zakryje fólií na pár hodin.
Druhy tetování:
a. Stálé
b. Tetování hennou – „Mehndi“

Stálé neboli permanentní tetování není žádnou novinkou. Tetování hennou dříve souviselo s tradicemi a rituály, dnes jde o moderní doplněk.
Henna je tropický keř, který roste převážně v Indii, na místech se suchým a horkým klimatem. Henna barví díky množství pigmentu, které obsahuje. Osvědčila se jako složka pro léčení vředů, ekzémů nebo dokáže posilovat vlasy a dodat jim potřebný lesk.

Tetování má i svá rizika, na které je potřeba vzít ohled. Může to být infekce, alergie na obsáhlé látky, žloutenka či dokonce AIDS. Poté barevné tetovací pigmenty mohou tělu uškodit a je tu odůvodněný strach z rakoviny. Avšak vše se dá redukovat díky ochranným pomůckám a dobře vyškolenému tatérovi. Proto je henna pro většinu lidí, kteří nejsou o svém novém přírůstku k tělu rozhodnuti, nejlepší řešení.
Překvapivě existují i metody, jak se stálého tetování zbavit. Zbroušení nebo cover up, kdy se tetování překryje jiným, mi přijdou jako přijatelnější metody. Avšak zarazila mě metoda, kdy se tetování odstraní chirurgickým zákrokem. Část s tetováním se vyřízne skalpelem. Na místě vzniknou jizvy. Proto zřejmě existuje laserové odstranění, kdy se „zničí“ pigment a pro pacienta je přijatelnější.
Můj názor přesto zůstává stejný. Nejsem zastáncem spontálního tetování, proto pokud si člověk najde obrázek či text, na který se bude dívat po zbytek jeho života s nadšením, je to vhodný módní doplněk. Přece jen tetování není jako koupě nového trička.